Mám rád komunální volby. Je to takové období rojení. To se z ničeho nic vyrojí tři měsíce před termínem voleb znalci dopravy, urbanismu, architektury, financí, životního prostředí a začnou na sociálních sítích zveřejňovat svá moudra.
Ti nejlepší zvládnou všechny obory během jediného večera. Stačí internetové připojení a k tomu svému ještě pár trollích účtů (například pirátský pan Nečas jich měl hned pět), a už to na sítích jede. Dozvídáme se, jak je všechno v Radotíně špatně. Špína, málo zeleně, megalomanské projekty... Jako bychom bydleli v jiném městě či spíše v jiném světě.
Tito samozvaní experti na komunální politiku (silní na sítích, ve skutečnosti neviditelní) se pak zjeví na kandidátkách. Někteří tu bydlí jen měsíce, anebo ani to ne. Jako třeba lídr ANO pan Lazárek, jenž si „přestěhoval“ adresu do Radotína poté, co přišel befel shora: „Chcem kandidátke aj na šestnáctke.“ Jenže nebyli lidi, a tak se nabíralo u Okamurovců a po místních hospodách, obchodech i po všech čertech.
Úsměvné je i to, co se objevilo ve stranických programech. „Chceme v Radotíně méně aut, více parkovacích míst, dostupné bydlení…“ Jasně, to chceme všichni. Ale jistě i pan zelený Pomahač musí vědět, že to není problém Radotína, ale celé Prahy, kde se prostě blbě parkuje (rodiny nemají jedno, ale dvě i tři auta) a bydlí draze a zahuštěně, protože pravidla pro výstavbu určuje Metropolitní plán. Bohužel, nic světoborného ti, co se tlačí na radnici, ve svých plánech nemají. Asi proto, že v Radotíně už všechno, co dělá dobrou městskou část, je.
Já mám o volbě jasno. Kdo ne, může že zkusit inteligenci umělou. AI sice název strany, kterou volit, neprozradí, ale docela jasně navede, čeho se při rozhodování chytit, co porovnávat. Zkušenosti lidí, jejich kvality morální i manažerské, vizi a její naplňování, reálnost cílů v programech, schopnost navrhnout potřebné investice a zajistit jejich financování. Kreativitu, kontinuitu, aktivitu v místních komunitách.
Komunální politika má blízko k jedničkám a nulám, se kterými v podstatě umělá inteligence pracuje. Buď je někdo schopný, nebo není. Buď za vámi něco je, nebo ne. Můžete na sítích napsat tisíc příspěvků o tom, jak by měl Radotín vypadat. Můžete natočit video, jak je tady všechno špatně, můžete se vyfotit u díry v chodníku a hlásat: „Á, díra! Vidíte ji také, občané?“ Ale lávku přes Berounku tím nepostavíte. Školu nezvětšíte. Bezpečnost nezajistíte. A z facebookového lajku parkovací místo také nevytvoříte. Být v čele obce je zodpovědnost, to není hra na sociálních sítích s dramatickými gesty, prvoplánovým populismem a prázdným obsahem.
Je jednoduché kritizovat. Těžší je něco skutečně dokázat. Nebo aspoň jasně sdělit, jak konkrétně to, co kritizuji, zlepšit. Aby to byla kritika věcná a ne věčná (že, pane Raku?).
V Radotíně se žije dobře. Myslím, že i těm, co před volbami záměrně vytvářejí falešný obraz naší městské části a sází na krátkou paměť spoluobčanů. Volba je tedy jasná - jedničky nebo nuly.
Na viděnou u urny.
